O hráči

Rodák z Malšovic (dnes součást Hradce Králové) se s rodiči v mladém věku přestěhoval do Pardubic, kde měl jeho otec známou koželužnu. V 16 letech, po příchodu z konkurenčního SK Pardubice, nastupoval v útoku AFK Pardubice a patřil k obávaným kanonýrům. Jeho střelecký průměr převyšoval jednu vstřelenou branku na odehrané utkání, například v roce 1927 nastoupil za AFK ve 35 zápasech a nastřílel 57 gólů… Ještě ten rok dotáhl daleko jednání o přestupu do Bohemians, ale svůj přestup odvolal. Až zkraje roku 1930 ho získala pražská Sparta, kde nastupoval v útočné řadě, s věhlasným Káďou za zády.

Ve Spartě bojoval o místo v sestavě dva roky. V dalších letech nastupoval v dalších českých klubech, Teplitzer FK, Bohemians (společně s dalším Pardubákem, Jaromírem Skálou), nebo v roce 1935 ve Viktorii Plzeň, za níž hrál i v jejím historicky významném utkání proti Juventusu Turín ve Středoevropském poháru. Do Plzně přišel z angažmá ve  francouzském SC Nimes, kde nastupoval s někdejším sparťanským spoluhráčem a také reprezentantem Jožkou Silným.

Po skončení solupráce s plzeňským týmem zamířil Vilém Červený do Švýcarska, kde hrál za SC Kreuzlingen. V roce 1936 proběhla médii informace o zájmu Explosie Semtín o tohoto hráče, klub však informace dementoval. V tomtéž období (březen 1936) začal Vilém Červený oblékat dres divisního SK Baťa Zlín, na Moravě nastupoval do roku 1938.

Neméně zajímavá je jeho trenérská kariéra. Po angažmá v SK Hulín ve válečných letech a po dvou poválečných angažmá na Slovensku odešel v roce 1947 trénovat do tehdy fotbalově exotického Norska a sklidil zde řadu úspěchů. Dvakrát se svými svěřenci vyhrál norský pohár (1947 Skied Oslo, 1949 Sarpsborg FK), díky tomu si potřásl rukou i s norským králem. Vedl celkem sedm norských klubů a kariéru ukončil na konci šedesátých let. Zemřel a je pohřben v Oslo, v pozdním věku se ale rád do Pardubic vracel.