Hned na úvod říkáme: následující věty hovoří o prvním hráči z Pardubic, který nastoupil za, řečeno dnešním pohledem, reprezentační A-tým. Stal se jím v roce 1926 Eduard Krčma.
Na úvod se sluší vysvětlil několik věcí. Československý fotbal (po vzniku samostatného státu v roce 1918) byl, nebo se tak alespoň dlouhou dobu tvářil, amatérským sportem. A to až do roku 1925, kdy vznikla oficiální celostátní soutěž pro kluby, které měly profesionální statut. To se zčásti odráželo i při sestavování reprezentace, kdy za první tým nastupovali především hráči z ligové soutěže. Vedle toho ale působil i rezervní reprezentační tým, ať už se mu říkalo "amatéři", B-tým, nebo "Lvíčata".
Ke startu v první garnituře národního výběru měl nejblíže Karel Strejček, který se v roce 1919 zúčastnil Pershingovy olympiády v Paříži po boku hráčů, jako byli Pešek-Káďa, Janda-Očko, Vaník, Pilát. Jenže ani jednou ho tehdejší trenér John William Madden nevyslal na trávník, navíc tato utkání dosud nebyla uznána jako oficiální. Hráči z Pardubic se poté objevovali jak v župních výběrech, ale i v reprezentačním B-týmu. Prvním Pardubákem, který se dokázal prosadit do prestižního repre výběru, byl obránce Eduard Krčma.
Hráč, který o sobě dal vědět v SK Pardubický team a od roku 1923 (?) přestoupil do SK Pardubice, se několikrát objevil ve výběru B-týmu, ale zkraje roku 1926 byl povolán k utkání reprezentace ČSR, která se představila na stadionu Motovelodromo v Turíně. Sestava byla: Plánička (Slavia) - Ženíšek (Žižkov), Krčma (Pardubice) - Plodr (Slavia), Carvan (Sparta), Mahrer (DFC Praha) - Šoltys (Slavia), Sedlaczek (DFC), Žďárský (Slovan Vídeň), Křišťál, Jelínek (oba Žižkov).
Krčma (uprostřed) spolu s Pláničkou zachraňují situaci před Italem Magnozim
Utkání československý celek prohrál 1:3 a byla to premiéra nejen pro Eduarda Krčmu, ale také pro jeho bývalého spoluhráče z SK Pardubice a pozdější hvězdu Slavie Ladislava Ženíška. Ale také pro slavného brankáře Františka Pláničku šlo o první z jeho 73 startů se lvíčkem na prsou. Právě díky Pláničkovi a jeho životopisné knize se z utkání uchovalo několik vzpomínek. "Průběh utkání byl zkušebně natáčen filmovou kamerou. Již druhý den jsme měli možnost ocenit hodnotu snímků a spatřit na plátně šlapáky italské obrany i sprinty domácích křídel," popisoval Plánička.
Pro Eduarda Krčmu to byl bohužel rovněž poslední zápas za reprezentační "áčko". I dál ale dostával pozvánky do amatérského výběru, naposledy v srpnu 1929, kdy byl povolán k utkání Československo - Rakousko, tehdy se hrálo v Brně a domácí podlehli 1:3. S aktivní kariérou skončil v roce 1935, později se stal poměrně úspěšným trenérem. První pardubický "áčkový" reprezentant měl kariéru opravdu bohatou…
Komentáře