identity

Ani Letní stadion nepostavili za den…

  • Komentuj
  • Tiskni
Zavřít
    KALENDÁRIUM

    113 let od 21.05.1905 - Narodil se ve Včelíně u Dobříše Karel Kudrna, který do SK Pardubice přišel v roce 1925 ze Sparty, později odešel do Náchoda a odehrál několik sezón ve Francii

    Ani Letní stadion nepostavili za den…

    Ani Letní stadion nepostavili za den…

    Také se těšíte, až se pardubickému fotbalu zablýskne na ještě lepší časy a ve městě vyroste stadion, který by odpovídal velikosti a důležitosti krajského města, kde se fotbal hraje již téměř 120 let?

    Dráždí vás informace, že Letní stadion, ve své době jeden z nejmodernějších v Evropě, byl na přelomu let 1930 a 1931 postavený za 9 měsíců? Pak se nyní dozvíte, že cesta k vybudování Letního stadionu nebyla vůbec jednoduchá a snahy o jeho vznik v podstatě připomínají současnou situaci.

    Také se těšíte, až se pardubickému fotbalu zablýskne na ještě lepší časy a ve městě vyroste stadion, který by odpovídal velikosti a důležitosti krajského města, kde se fotbal hraje již téměř 120 let? Dráždí vás informace, že Letní stadion, ve své době jeden z nejmodernějších v Evropě, byl na přelomu let 1930 a 1931 postavený za 9 měsíců? Pak se nyní dozvíte, že cesta k vybudování Letního stadionu nebyla vůbec jednoduchá a snahy o jeho vznik v podstatě připomínají současnou situaci. 

     

    Pilná práce Družstva

     

    Na začátku dvacátých let minulého stolení již utekla spousta vody od výstavby stadionu SK Pardubice na Olšinkách (stalo se to v roce 1903 v místě dnešního KD Ideon), ve městě vyrostla řada klubů a ty potřebovaly pro svůj rozvoj sportoviště. Začal sílit tlak na vybudování důstojného sportovního stadionu, protože výše jmenovaný největší klub v Pardubicích lákal tisíce diváků na svá utkání s předními domácími i zahraničními kluby a kapacita Olšinek přestávala dostačovat. Trable však měly i další kluby; AFK vybudovalo v roce 1922 doslova na koleně hřiště pod Bubenčem, což je lokalita, kde později vyrostl Letní stadion a protože hřišť bylo málo, trávník sdílelo s Pardubickým Teamem, dalším ze silných celků. 

    Snaha o vybudování velkého stadionu začala sílit v roce 1924. V březnovém čísle časopis Pardubický sport, který společně vydávala Východočeská župa cyklistická, Ski-klub Pardubice a fotbalový SK Pardubice, se objevil obsáhlý materiál na toto téma. SK Pardubice navrhoval vybudovat na Olšinkách velký sportovní stadion s atletickým i cyklistickým oválem, hlavní tribunou pro 2.500 diváků a nezapomnělo se ani na pomníček padlých členů SKP ve Světové válce… 

    Návrh na vybudování stadionu byl tehdy pojat velkoryse, obsahoval také plán vybudování jedenácti domů, což mělo z Olšinek vybudovat prestižní čtvrť. A klub, který nebyl zdaleka jen fotbalový, ale sklízel úspěchy v řadě sportovních odvětví, se dokonce zavazoval, že se bude na rozvoji území nedaleko Chrudimky podílet. "Klub uvoluje se sehnati finanční prostředky k stavbě zmíněných jedenácti jednopatrových domů, které by nebyly činžáky, ale vkusnými domy pro čtyři rodiny," vyhlašoval tehdy SKP. 

    V témže roce bylo založeno Družstvo pro zřízení sportovního stadionu v Pardubicích, které ihned začalo aktivně rozvíjet svou činnost. Na 2. Valné hromadě, která se konala 24. ledna 1926 v hotelu Veselka, předložilo projekt sportovního stadionu od architekta Karla Řepy. Byl stále situovaný do prostor na Olšinkách a Družstvo ho propagovalo nejen v tisku, ale například i vydáním na pohlednicích. "Bylo v tomto nákresu pamatováno na vše, co sport v nynější době a moderním, rychle rostoucím městě našem potřebuje, a co velmi dobře používati bude i celá veřejnost pardubická," hlásalo Družstvo 1. května 1926 v týdeníku Východ. 

    Problémem se ukazovala především otázka kde vlastně stadion vybudovat. Periodikum Východ k tomu v červenci 1926 uvedlo: "Projekt brzdí pouze několik let se vlekoucí otázka - stanovení definitivního místa pro umístění sportovního stadionu v Pardubicích. Jsme přesvědčeni, že odpovědní činitelé vyřešením otázky této se přičiní, aby umožnili zřízení sportovního projektu, který má Pardubicím zachovati prvenství ve sportu východočeském a že se vynasnaží, aby naše Pardubice nepřišly k řešení otázky teprve až bude pozdě." Ještě téhož roku vyhlásilo Družstvo plán vybudovat v Pardubicích cyklistický ovál, podchytit tak zájem o tento sport. Pochopitelně z něj chtělo i ekonomicky profitovat a rozšířit tak majetek spolku, který měl zkraje roku 1927 přes 700 členů a majetek ve výši 100.000 korun. Ten vygenerovaly jednak příspěvky členů, ale také výtěžky z pořádání sportovně-kulturních akcí. 

    Tehdy se začaly objevovat informace, že Pardubice budou hostit Všesportovní výstavu. Nejprve se zmiňoval letopočet 1928"Družstvo jen čeká na definitivní rozhodnutí městské správy ohledně umístění stadionu načež by ihned bylo přikročeno ku přípravným pracím, by stavba sama byla do roku 1928 provedena," deklarovalo už v listopadu 1926 Družstvo svou připravenost okamžitě se pustit do činnosti, pro kterou bylo zřízeno. O pár měsíců později už se Všesportovní výstava odložila na rok 1930 a jak možná víte, nakonec se konala až o rok později. 

     

    Boj o místo pro Stadion

     

    Městská správa se nakonec rozhodla, že ve Stadion promění projekt arch. Karla Řepy a ing. Ferdinanda Potůčka, betonovou klopenou cyklistickou dráhu navrhl arch. Schürmann z německého Münsteru. A vybraná lokalita se nacházela pod Bubenčem, nedaleko městských hradeb. Tedy v místech, kde už jeden stadion stál. Malý, skromný, ale patřil AFK Pardubice, jednomu z nejstarších pardubických klubů. Tak, kromě přípravných prací, začala i jednání o tom, že AFK své stávající sportoviště opustí. 

    Atleticko-fotbalový klub si pochopitelně kladl podmínky, které byly velmi konkrétní. "Po delší debatě a vzájemné výměně názorů projevena byla ze strany AFK Pardubice ochota uvolniti hřiště jimi až doposud pod Bubenčem používané a to do 1. června 1930, proti tomu, že do této doby obec města Pardubic upraví pro AFK Pardubice k účelů trainingovým hřiště na Olšinkách a to na ten způsob, že k tomuto cíli upraví nynější dětské a trainingové hřiště na Olšinkách," zmiňuje zápis z 5. května 1930 z jednání na radnici, kterého se zúčastnili kromě zástupců města také přední činitelé SK a AFK Pardubice. 

    V následné smlouvě s vedením města si AFK pojistilo zřízení tréninkového hřiště na Olšinkách (v místech, kde jsou dnes kurty pardubického Sokola) a závazně mu bylo přislíbeno, že bude moci využívat sousední hřiště SK Pardubice ke svým zápasům. Jednání byla složitá, ale byla zdárně dotažená do konce. Několikaleté putování AFK bylo završeno v roce 1934, kdy vybudoval hřiště pod Vinicí

     

    Město bylo hrdé na Všesportovní stadion

     

    Na přelomu let 1930 – 1931 panoval v Pardubicích čilí ruch, aby se stihlo vše potřebné vybudovat do zahájení Celostátní výstavy tělovýchovy a sportu. Vznikala řada staveb, zejména v místech dnešních Tyršových sadů, největším nově vybudovaným objektem však byl pochopitelně nový sportovní stánek. Jeho stavba za 1.850.000 Kč byla dokončena za necelých 9 měsíců. Stadion byl otevřený 31.5.1931 vystoupením více jak 4.000 dětí pardubických škol a byl nazván Masarykův všesportovní stadion.

    V původní podobě měl stadion fotbalové hřiště o rozměrech 110x75 metrů, vzornou atletickou dráhu (7,2x400m) a kapacitu 15 000 diváků. Na západní straně vyrostla velká betonová tribuna s 1.500 sedadly, tehdy ojedinělé konstrukce. Východní straně vévodila betonová tribuna k stání se slavnostní vstupní maratonskou branou. Novinkou byla betonová klopená cyklistická dráha, u nás dlouho jediná. 

    Sen několika generací Pardubčanů (ano, tak se dříve říkalo dnešním Pardubákům) se splnil. Stadion začal sloužit svému účelu, hostil sportovní akce nejen fotbalové, ale také atletické, cyklistické nebo plochodrážní závody. V roce 1941 přešel do majetku města Pardubic, které ho převzalo od krachujícího družstva „Stadion“, což dokládají články v kronice SK Pardubice z toho roku. Následně byla jeho správa svěřena Družstvu pro zřízení sportovního stadionu, tedy spolku, který měl na jeho výstavbě značný podíl. Družstvo po roce 1945 zaniklo a osud tohoto multifunkčního sportoviště byl v rukou městské radnice. 

    Historie stadionu je pak samostatným tématem, účelem tohoto článku bylo ukázat, že ani jeho vznik nebyl hladký a nevyrostl ze dne na den. Proto ani v dnešní době je třeba se obrnit trpělivostí a vírou v to, že Pardubice opět důstojný fotbalový stánek mít budou.

    Souhrn

    Jak je vidět, ale legendární Letní stadion, dřívější pýcha města, neměl lehkou cestu na svět. V roce 1924 vzniklé Družstvo pro zřízení sportovního stadionu v Pardubicích bojovalo řadu let jak o finanční podporu pro výstavbu, tak se také ve spolupráci s vedením města snažilo najít lokalitu, kde by sportoviště mohlo vyrůst. Svou myšlenku propagovalo prostřednictvím pořádání kulturních, společenských i sportovních akcí. A v neposlední řadě jednalo a hledalo společnou řeč s kluby, které měly být výstavbou stadionu poškozeny. Všechny překážky se podařilo překonat, přesto od založení Družstva až do otevření Stadionu uteklo dlouhých 7 let…

    Zobrazit First article

    Komentáře

    Story Page