Po skončení 1. světové války se v Pardubicích čím dál tím silněji projevovala potřeba vybudování důstojného sportovního stadionu. V roce 1924 vzniklo Družstvo pro zřízení sportovního stadionu v Pardubicích a to intenzivně propagovalo tuto myšlenku.

 

Stavba byla zahájena 14. října 1930, kdy začal být realizován projekt arch. Karla Řepy a ing. Ferdinanda Potůčka, klopenou cyklistickou dráhu navrhl arch. Schürmann z Münsteru. Stadion vyrostl v rekordním čase, jeho slavnostní otevření proběhlo v rámci Výstavy tělesné výchovy a sportu dne 31. května 1931 za účasti prezidenta T.G. Masaryka. Jednalo se v té době o jeden z nejmodernějších stadionů v Evropě.

 

Kromě fotbalového hřiště obklopovala areál 400 metrů dlouhá škvárová atletická dráha a 500 metrů dlouhý cyklistický ovál s klopenými zatáčkami. Od jeho otevření se na stadionu konala řada sportovních akcí, ať už fotbalových, atletických, nebo volejbalových. V letech 1936 - 1938 se na škvárovém oválu jely plochodrážní závody Memoriál J. K. Lobkowicze. Největší slávu zažil pardubický stadion v letech 1937 až 1946, kdy zde fotbalisté SK Pardubice hráli nejvyšší soutěž.

 

V roce 1947 vyrostl v blízkosti tohoto sportoviště zimní stadion, což byla příčina, proč se tomu fotbalovému během let začalo říkat Letní stadion a to i přesto, že v době komunistické vlády se oficiálně jmenoval Gottwaldův. Postupem let sportoviště chátrala, přesto se sem v roce 1968 vrátila 1. fotbalová liga, kterou hrál tým VCHZ Pardubice. Od roku 1956 působil na oválu cyklistický oddíl Dukly Pardubice, jehož sláva skončila v sedmdesátých letech spolu s dožívající drahou. Ta byla zbourána v roce 2000, ale i v současnosti lze najít v místě cílové rovinky její zbytky.